Katedrála sv. Vavřince v Trogiru

Trogirská katedrála je jednou z nejvýznamnějších památek Trogiru a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Na této stavbě jsou patrné slohy od románského až po barokní, a nacházejí se v ní i hodnotná umělecká díla. Samozřejmě máme na mysli katedrálu sv. Vavřince. Výstavba katedrály začala již v dalekém roce 1213, na základech raněkřesťanské katedrály, kterou v roce 1123 zničili Saraceni. Stejně jako její předchůdce je i tato katedrála zasvěcena sv. Vavřinci, je ale také známá jako katedrála sv. Jana (patrona města, který zemřel v roce 1111), biskupa známého svým bezúhonným životem a odporem proti uherskému králi Kolomanovi, který obsadil Dalmácii a celé Chorvatsko.

Katedrála sv. Vavřince byla většinou postavena v románském slohu (mistři Stjepan a Matej) do roku 1251, zatímco gotická klenba byla postavena ve 15. století.

Výstavba byla dokončena v roce 1589 dokončením posledního podlaží zvonice v manýristickém slohu, dílo architekta Trifuna Bokaniče (1575–1609), jehož stavba trvala téměř dvě století.

V roce 1460 dostal Andrija Aleši úkol vystavět u zaklenuté předsíně katedrály sv. Vavřince křtitelnici. Současně s začátkem výstavby křtitelnice pracoval Aleši i na přestavbě katedrální sakristie. Výstavba křtitelnice trvala do roku 1467. V roce 1468 podepsali Andrija Aleši a Nikola Firentinac s trogirským kapitulem smlouvu o výstavbě kaple sv. Jana Trogirského. Třetí podlaží zvonice bylo dokončeno koncem 16. století, a čtvrté, pyramidální zakončení, zdobí čtyři manýristické sochy benátského soškaře Alessandra Vittorie (1525–1608).

Výstavba trogirské katedrály

Trogirská katedrála je svou arkádovou konstrukcí archaická, protože lodě jsou odděleny masivními podélnými pilíři. Jde vlastně o silný zeď, do které jsou proseknuté průchody s oblouky, což je ještě ranoromanská metoda. Ale trogirská je zároveň nejmonumentálnější ze všech dalmatských románských katedrál a kostelů, protože je jediná zaklenutá ve všech třech lodích (střední loď však až ve 15. století).

Stereometricky čistá, uzavřená hmota kostela s malými okenními otvory je rozdělena pilastry na jižní boční fasádě a točenými polosloupy na apsidách, a je opásaná věncem slepých arkád.

Na střední fasádě se nachází malý kulatý otvor, v němž je vytesaný znak nejmocnější dynastie Chorvatsko-Uherského království, Anjouovské dynastie krále Ludvíka.

Zvonice je jedním z nejzajímavějších příkladů růstu architektonické památky v čase v Evropě. Dnes ukazuje průřez všech slohů, které se v Dalmácii objevovaly od románského až po manýristický.

Radovanův portál (o kterém jsme již psali) je hlavní portál katedrály a zároveň nejvýznamnější středověký portál na východní Adrii a v této části Evropy. Portál je nazýván podle svého autora, mistra Radovana, který ho vytesal v roce 1240 a podepsal jako per Raduanum. Skulptura portálu je charakteristickým příkladem gotického realismu a humanismu, ale se znaky staršího románského slohu.

Interiér katedrály zdobí velký oltář ve tvaru nádherného baldachýnu, dílo mistra Mavra ze 14. století. Na ciboriu jsou sochy Panny Marie a Anděla (Zvěstování). Po stranách oltáře, u zdi, stojí sochy sv. Jana Trogirského a sv. Vavřince v barokním slohu z 18. století.

Na zdi vlevo od oltáře se nachází studna s nástřeškem (1661). Osmiúhelníková kazatelna s románskými hlavicemi je dílem místní umělecké školy ze 13. století, zatímco dřevěná sedadla sboru jsou dílem Ivana Budislaviće, postavená ve 15. století.

Renesanční památka v srdci Trogiru

Kaple sv. Jana je pro obyvatele Trogiru jednou z nejkrásnějších renesančních památek v Evropě. Kapli zmiňujeme proto, že se nachází přimknutá k severní zdi katedrály, na místě, kde dříve stál dům. Stěny kaple jsou rozděleny do čtyř zón: podstavec ve tvaru lavice, fríz s putty nesoucími pochodně, střední zónu s nišemi pro sochy a atiku s kulatými okenními otvory.

V trogirské katedrále je více hrobek slavných trogirských rodů, proto zmiňme hrobky rodů Lučić, Andreis, Kazotić a Bugoforte a další, jakož i hrobku knížete Mladena III. Šubiće Bribirského a humanisty Frana Frankvila Andronika. V sakristii katedrály se nachází větší část pokladnice s různými historicko-uměleckými předměty.