Park přírody Telašćica

Park přírody Telašćica je oblast bohatá na rozmanitosti, nebo lépe řečeno na protiklady. Nachází se na ostrově (Dugi otok), takže na jedné straně máme část parku, kterou můžeme popsat jako klidnou a tichou pobřežní oblast s nádhernými plážemi, zatímco druhá strana parku (a samotného ostrova) je charakterizována divokými, strmými útesy a skalami, které se na první pohled zdají nepřístupné a obtížně dobytné.

Je zajímavé zmínit, že na jihovýchodní části Dugi otoku se nachází největší a nejbezpečnější přírodní přístav na Adrii.

Park přírody Telašćica – Dugi otok

Park přírody byl vyhlášen v roce 1988, díky svému výjimečně hodnotnému rostlinnému a živočišnému světu. Kromě toho je park bohatý na geologické jevy a zajímavé geologické lokality.

Jednu stranu Parku zdobí lesy alepského boru a dubu cesmínovitého, zatímco druhá strana je charakterizována holým kamenitým terénem.

Co lze v parku vidět?

Přírodní prostředí okouzlí každého, kdo navštíví Park přírody Telašćica. Přesto můžeme vyzdvihnout tři jevy, které musí každý návštěvník vidět: jedinečnou zátoku Telašćica, útesy Dugi otoku a solné jezero Mir.

Zátoka Telašćica skrývá celých 25 malých plání, které budou ideálním místem k odpočinku během horkých letních dnů. Útesy ostrova (skalní stěny) se zvedají více než 160 metrů nad hladinou moře a klesají až 90 metrů pod hladinu moře. Vedle své krásy a svědectví o síle a moci přírody jsou tyto skály bohaté na zajímavý rostlinný a živočišný svět. Přímo na hranici, kde se moře dotýká skal, se objevuje bohatý podmořský svět živočichů, korálů a rostlin.

Jezero Mir se nachází v úzkém pruhu pevniny, mezi zátokou Telašćica a otevřeným mořem. Věří se, že jezero vzniklo po poslední době ledové. Jezero je zajímavé, protože obsahuje slanou vodu, jelikož moře zaplavilo tuto depresi po vzestupu hladiny moře (po poslední době ledové). I dnes proniká do jezera slaná voda skrze malé trhliny ve skalách, které ho obklopují.

Jezero je dlouhé 900 metrů a naměřená šířka (v nejširším místě) činí 300 metrů. Hloubka jezera Mir na Dugi otoku je až 6 metrů. Již jsme zmínili, že jezero je slané, a jeho salinita je vyšší než u okolního moře, díky jeho uzavřenosti. Z důvodu vysoké salinity není jezero bohaté na ryby. Ve skutečnosti v jezeře žije jen několik druhů mořských organismů a plankton.

Je zajímavé navštívit malý kostel sv. Antonína, který pochází z nejstarších křesťanských dob. Tento starý kostel sloužil svému účelu až do roku 1844, kdy jej vyplenil loupežník Kutleša. O mnoho let později, teprve v roce 1913, dali vesničané na troskách vypleněného kostela postavit nový kostel, ve kterém se dodnes slaví mše na svátek sv. Antonína Paduánského.

Vedle zmíněného kostela se na návrší Citorij nachází ještě jeden kostel – kostel sv. Viktora. Tento kostel byl postaven na mírném jižním svahu plošiny, ve výšce 92 metrů nad mořem.

Co nabízí Park přírody Telašćica svým hostům?

Pokud jste park navštívili, máte k dispozici různé aktivity, od plaveb lodí, různých sportů, až po mnoho aktivit ve vodě a na vodě. Můžete se potápět, rybařit, nebo se jednoducho vykoupat v některé ze zátok. Pokud vodní aktivity nejsou pro vás, procházka parkem může být přesně to, co hledáte, nebo případně příjemná jízda na kole.

V parku je možné se potápět na několika atraktivních místech v blízkosti útesů. Návštěvníci parku mohou s trochou štěstí vidět rodinu delfínů, kteří tyto vody pravidelně navštěvují.

Pozemní část parku je bohatá na rostlinné a živočišné druhy. Je důležité zmínit, že zde žijí i některé endemické druhy, takže je to ideální příležitost některé z nich spatřit. Mezi rostlinami v parku nacházíme 4 endemické druhy: rožec telašćický, bupleurum dubrovnické, bílou silenku a dalmatský rmen. Zmíněné rostliny jsou striktně chráněny, a na ostrově se nachází dalších 59 rostlinných druhů chráněných zákonem.

Některé živočišné druhy jsou také endemické, a to dva druhy plžů: dugiotocká dvířková plž Delima edmibrani a Agathylla lamellosa. Tyto druhy plžů byly dosud nalezeny pouze v hranicích Parku přírody Telašćica. Vedle plžů jsou endemickými druhy v parku i dva druhy brouků. Mezi vodními druhy patří mezi endemity: sasanka mořská, perlonoska plemenitá, kamenný a měkký korál. Milovníci ptáků mohou svůj pobyt využít k pozorování různých ptačích druhů, mezi kterými zvláště vynikají káně lesní, kulíšek nejmenší a racek žlutonohý.

Jak se dostat do Parku přírody Telašćica?

Samotný Park přírody Telašćica je nejlepší navštívit lodí. To není překvapivé, vzhledem k tomu, že většinu parku tvoří moře. Pokud nevlastníte loď, můžete se obrátit na některou z mnoha agentur, které denně vozí návštěvníky, přičemž majitelé plavidel mohou park navštívit v soukromém uspořádání.

Ubytování v blízkosti parku (na Dugi otoku)

V samotném Parku se nacházejí kamenné domky, ve kterých můžete přenocovat. Vedle nabídky kamenných domků můžete přenocovat i v nedalekém hotelu v místě Sali. Povoleno je i kotvení a přenocování v zátokách na území parku, což znamená, že nocleh můžete hledat i na pronajaté lodi.

V Parku se nachází několik stravovacích zařízení, kde si lze vychutnat tradiční rybí a masové speciality. Zařízení se nacházejí na nedalekém ostrově Katina a v zátokách Mala Proversa, Mir a Magrovica.



Park přírody Telašćica je součástí Dugi otoku, a je umístěn ve střední části Adriatického moře. Parkem přírody byl vyhlášen v roce 1988 díky hodnotnému rostlinnému a živočišnému světu, jedinečnému reliéfu a mořskému životu v blízkosti ostrova. Celková plocha parku činí pouhých 70,5 kilometrů čtverečních.

Hlavními znaky parku přírody jsou zátoka Telašćica, která je nejbezpečnějším a největším přírodním přístavem Adriatického moře a obsahuje 25 malých pláží a ostrůvků. Dále skály, které dosahují výšky 161 metrů nad a 90 metrů pod hladinou moře, a jezero „Mir“, které má léčivé vlastnosti. Park je bohatý na rostlinné druhy, kterých je kolem 500, a v okolí jsou ještě louky a lesy alepského boru a dubu cesmínovitého. Podívejte se na ceny vstupenek do parku Telašćica i otevírací dobu.

Jezero Mir, Telašćica

Mir je solné jezero, které se nachází v Parku přírody Telašćica na Dugi otoku. Jezero vzniklo po poslední době ledové, kdy došlo ke vzestupu hladiny moře o přibližně 120 metrů, takže se krasová deprese naplnila mořskou vodou skrze četné podzemní trhliny. Plocha jezera je 0,23 km², délka je kolem 900 metrů, a v nejširším místě měří jezero 300 metrů. Zvláštností jezera je vyšší salinita vody a větší teplotní amplituda, takže v létě bývá voda v jezeře extrémně horká, zatímco v zimě je chladnější než na otevřeném moři. Pobřeží jezera je z větší části nízké a skalnaté, ale na jednom místě lze nalézt písek a léčivé bahno.

Fotografie Parku přírody Telašćica